Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klasifikační řád

25. 3. 2015

Klasifikační řád

 

  1. Hodnocení žáků ve škole

 

Prostřednictvím hodnocení by nemělo docházet k členění žáků na úspěšné, neúspěšné, schopné, neschopné. Hodnocení by nemělo být zaměřeno na srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého žáka. Nedílnou součástí hodnocení žáka ve škole je též hodnocení jeho chování a projevů. Celkově však hodnocení nesmí vést ke snižování důstojnosti a sebedůvěry žáků.

 

  1.  Pravidla pro hodnocení žáka

 

Jednou z podmínek efektivního učení je zpětná vazba, kterou poskytuje žákovi informace o správnosti postupu, průběhu či výsledku. Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na vhodnou formulaci – přednost dáváme pozitivnímu vyjádření.

Od prvního ročníku hodnotíme známkami. Stavíme na povzbuzení, ocenění a na pozitivní motivaci. Přejeme si, aby se naši žáci vzdělávali ne pod hrozbou špatných známek, ale s vědomím smysluplnosti získaných poznatků.

Součástí hodnocení je také sebehodnocení dětí, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy.

 

Hodnocení prospěchu a chování se řídí těmito pravidly:

- Být otevřený k dětem i rodičům, stanovit a vysvětlit jasná kritéria pro hodnocení.

- Umožnit žákům účast na hodnotícím procesu.

- Hodnotit individuální pokrok bez srovnávání s ostatními.

- Hodnocení zaměřujeme a formulujeme pozitivně.

- Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování.

- Při klasifikaci používáme pěti klasifikačních stupňů i s mínusem.

- Každému hodnocení předchází seznámení žáka s cíli vzdělávání a kritérii hodnocení.

- Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen.

- Sebehodnocení žáka považujeme za nedílnou součást jeho hodnocení.

- Při zkoušení používáme metody, které respektují individuální možnosti žáka.

- Nepraktikujeme tradiční zkoušení žáků před celou třídou, protože je to v rozporu s filosofií vytváření bezpečného klimatu ve škole a také výrazná ztráta času pro ostatní žáky.

- Ačkoliv je závěrečné rozhodnutí o známce na vyučujícím, přibíráme děti hned od začátku k diskusi o známce, aby jim byla jasná hodnotící kritéria a dále se posilovala jejich dovednost sebehodnocení.

- Skupinovou práci nehodnotíme známkou, známku získává žák pouze za individuální výkon. Skupinovou práci a projekty hodnotíme slovně.

- Při kooperativním způsobu výuky vedeme žáky nejen ke zhodnocení výsledku své práce, ale také k vyhodnocení samotného procesu (postupu, který žák uplatnil).

- Rodičovské schůzky jsou svolávány dvakrát ročně. Hodnotíme individuální pokrok žáka bez srovnávání s ostatními. Rodiče mají možnost kdykoliv

po domluvě využít konzultace s vyučujícím.  Rodiče mají také možnost po domluvě navštívit výuku ve třídě.

- Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky.

- Všechny písemné práce oznamujeme předem, aby žáci měli čas se na ně připravit.

 

  1. Nástroje hodnocení žáků

 

- Ústní zkoušení

- Písemné zkoušení a testy

- Pozorování

- Analýza žákovských prací

- Žákovské portfolio

- Rozhovory

- Projektové dny

 

Zásady získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovných a vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

- soustavným diagnostickým pozorováním žáka

- soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) a didaktickými testy

- kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami

- analýzou výsledků činnosti žáka

- konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáka s trvalejšími zdravotními potížemi či specifickými poruchami učení a chování

- rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci

 

Žák je v každém předmětu hodnocen formou různých zkoušek, testů a prací alespoň třikrát za každé pololetí, u předmětů s převahou teoretického zaměření z toho nejméně jednou ústně. Hodnoceno je pouze procvičené učivo.

 

  1. Hodnocení prospěchu

Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni:
1 – výborný
2 – chvalitebný
3 – dobrý
4 – dostatečný
5 – nedostatečný

Hodnocení prospěchu nezahrnuje úroveň žákova chování. Při hodnocení prospěchu může být použito též širší slovní hodnocení, o kterém rozhodne ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

V případě přestupu žáka na školu hodnotící odlišným způsobem je na základě žádosti této školy či zákonného zástupce žáka hodnocení převedeno na způsob užívaný v dané škole. Také pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání je případné slovní hodnocení převedeno do klasifikace. Zásady pro převedení jsou uvedeny v příloze.

Při použití klasifikace jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a jeho věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. V 1. až 5. ročníku se použije pro zápis stupně hodnocení číslice.

Také v případě použití širšího slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a jeho věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Text širšího slovního hodnocení je zapsán ve větách a musí z něj jasně vyplývat, zda žák v daném období prospěl, či neprospěl.  

Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění) se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu.

Žáci se hodnotí ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí nebo širší slovní hodnocení zformuluje učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pokud jej vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období po vzájemné dohodě.

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se objektivně hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Přitom se přihlíží k systematičnosti v práci žáka v daném období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před hodnotícím jednáním pedagogické rady, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do školní matriky a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

 

  1. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření (jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika) se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů kvalitu a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

- kvalitu myšlení, především jeho logiku, samostatnost a tvořivost

- aktivitu v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

- úroveň komunikace a spolupráce

- přesnost, výstižnost a odbornou i jazykovou správnost ústního a písemného projevu

- kvalitu výsledků činností

- osvojení účinných metod samostatného studia

 

Výchovné a vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kriterií:

 

          Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

·         Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

·         Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

·         Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

·         Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

  1. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Při klasifikaci v předmětech praktického zaměření (praktické činnosti) v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

- vztah k práci, ke spolužákům v pracovní skupině a k praktickým činnostem

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

- kvalita výsledků činností

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci

- obsluha a údržba pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

 

Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:


     Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje pomůcky, nástroje a nářadí. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

·         Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Pomůcky, nástroje a nářadí obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

·         Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovní skupině a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě pomůcek a nářadí musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

·         Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovní skupině a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek, přístrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

·         Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovní skupině a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek a nářadí se dopouští závažných nedostatků.

 

  1. Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření (výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova) se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

- kvalita projevu

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

     Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

     Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

     Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

     Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

     Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

  1.  Zásady pro používání slovního hodnocení

 

V souladu s § 15 odst. 2 vyhl. č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání…, včetně stanovených kritérií

-        O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady.

-        Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce.

-        U žáka se SVP rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce.

-        Výsledky vzdělávání žáka jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka.

-        Slovní hodnocení zahrnuje

- posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka

- hodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon

- naznačení dalšího rozvoje žáka

- zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat

 

 

 

 

  1. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

 

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný ovládá bezpečně

2 – chvalitebný ovládá

3 – dobrý v podstatě ovládá

4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný nesamostatné myšlení

5 - nedostatečný odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný celkem výstižné

3 – dobrý myšlenky vyjadřuje nepřesně

4 – dostatečný myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže

a odstraňuje chyby

4 – dostatečný dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

 

Píle a zájem o učení

1 – výborný aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný učí se svědomitě

3 – dobrý k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4– dostatečný malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

  1. Hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je klasifikováno těmito stupni:
1 – velmi dobré
2 – uspokojivé
3 – neuspokojivé

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, případně s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel uvedených ve školním řádu během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze, pokud byla neúčinná.

Škola hodnotí a klasifikuje žáky především za jejich chování ve škole. Jsou-li však závažné a prokazatelné důvody udělit žákovi výchovné opatření vedoucí k posílení kázně, lze ve výjimečných případech, jejichž projednávání se škola přímo účastní, přihlédnout i k chování mimo školu.

 

Kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování jsou následující:


Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho upevňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků, které odpovídají věku žáka, se dopouští ojediněle. Při mimoškolních akcích vhodně reprezentuje školu.


Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a ustanovením školního řádu. Žák se dopustí ojedinělého závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, nepřispívá aktivně k upevňování kolektivu, je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. V průběhu jednoho pololetí neomluveně zamešká 10 – 25 vyučovacích hodin.


Stupeň 3 (neuspokojivé)
Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školnímu řádu, zpravidla se přes veškerá výchovná opatření dopouští dalších přestupků. Narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. V průběhu jednoho pololetí neomluveně zamešká více než 25 vyučovacích hodin.

 

Při hodnocení chování se používají také následující výchovná opatření:

Pochvaly a jiná ocenění

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy, déletrvající úspěšnou práci, včetně reprezentace školy.

 

Opatření k posílení kázně

Za jeden přestupek se žákovi uděluje pouze jedno z následujících opatření:

napomenutí třídního učitele:
za občasné zapomínání plnit zadané úkoly a nosit potřebné pomůcky, drobnější a méně časté přestupky, 1–2 neomluvené hodiny – uděluje třídní učitel

důtka třídního učitele:
za opakované zapomínání, drobnější kázeňské přestupky či 3 – 5 neomluvených hodin ji uděluje třídní učitel.

důtka ředitele školy:
za soustavné zapomínání, častěji opakované drobnější kázeňské přestupky, 6 – 9 neomluvených hodin – uděluje ředitel školy

podmíněné vyloučení či vyloučení žáka ze školy:
za zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy nebo zvláště hrubé a úmyslné fyzické útoky vůči žákům školy v případě, že žák splnil povinnou školní docházku.

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly či jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do katalogového listu a školní matriky. Udělení pochvaly či jiného ocenění je též zaznamenáno na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

  1. Celkové hodnocení

Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky hodnocení z povinných a volitelných předmětů a z chování. Stupně celkového prospěchu se uvádějí na vysvědčení. Žák je hodnocen stupni:
prospěl s vyznamenáním
prospěl
neprospěl
nehodnocen

Žák je hodnocen stupněm:
prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném povinném a volitelném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný“, průměr z těchto předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je „velmi dobré“
prospěl, není-li v žádném z povinných či volitelných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“
neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů hodnocen stupněm „nedostatečný“ nebo není-li z něho hodnocen na konci 2. pololetí
nehodnocen, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů na konci 1. pololetí

 

V případě použití slovního hodnocení se při rozhodování o celkovém stupni prospěchu využívá zejména popsaných kritérií k hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického, praktického a výchovného zaměření a zásad pro převedení slovního hodnocení do klasifikace .

 

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni:
pracoval úspěšně
pracoval

 

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných i volitelných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí žák prvního stupně, který již v jeho rámci opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po jeho skončení. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitelka školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

 

  1. Komisionální zkoušky

Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci        1. nebo 2. pololetí

- při konání opravné zkoušky

  • Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.
  • Komise je tříčlenná a tvoří ji:

- předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

    - zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je

    žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu

   - přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu

   stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím

   programem pro základní vzdělávání.

  • Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonným zástupcům žáka. V případě změny hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
  • O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.
  • Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
  • Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem
  • Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
  • Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

 

  1.   Opravná zkouška

 

Opravné zkoušky konají:

- žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy

Opravné zkoušky nekonají:

- žáci, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením

Opravné zkoušky se konají:

- nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna

  • Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitelka školy na červnové pedagogické radě.
  • Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku.
  • Opravné zkoušky jsou komisionální.
  • Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl.
  • Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.
  • Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.
  • Vykonání opravné zkoušky nebo skutečnost, že se žák nedostavil k vykonání opravné zkoušky bez řádné omluvy zapíše třídní učitel do třídního výkazu.

 

  1.  Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

  • Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází z druhu a stupně postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka.
  • Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
  • Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
  • Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
  • Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy při částečném osvobození nebo při úlevách doporučených lékařem se klasifikuje v tělesné výchově s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu.

 

  1.   Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci o chybě se žáky diskutují, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří

- co mu ještě nejde

- jak bude pokračovat dál

5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

7. Sebehodnocení žáků probíhá zpravidla formou okamžité reakce na nezdařilý výkon. Žákům je tak poskytnut prostor pro elementární zhodnocení svých výkonů.

 

Možnosti sebehodnocení:

 

Samostatná práce

· Doplněné údaje a úkoly mám správně

· Vypracuji všechny úkoly

· Pracuji s kontrolou

· Píšu čitelně a s vhodnou úpravou

Učení v době individuální práce

· Využívám čas k učení

· Čtu si zadané informace

· Snažím se vyhledat si informace sám

· Když si nevím rady, hledám řešení, požádám o radu

· Řešení si porovnám s kontrolou

· Při vyučování mluvím potichu a pohybuji se klidně

· Pomůcky a další věci vracím srovnané na místo

· Neruším kamaráda v práci

· O pomoc kamaráda požádám taktně a potichu

Zaznamenání informací

· Zapsal jsem všechny hlavní informace

· Zapsané informace jsou přesné

· Zapsal jsem nějakou originální zajímavost

· Zapsal jsem vlastní názor na to, co jsem se dozvěděl

· Záznam je čitelný, přehledný

· Doplnil jsem ilustrační obrázek, schéma, fotku

· Zapisoval jsem to, co jsem si pamatoval

· Používal jsem své poznámky

· Našel jsem si další informace

Aktivita při společném vyučování

· Poslouchám otázku, zadání úkolů

· Zapojuji se se svými nápady

· Hlásím se o slovo

· Mluvím zřetelně a srozumitelně

· Respektuji a neruším toho, kdo mluví

· Neopravuji chyby druhých, ale nabídnu řešení

Práce s pomůckami

· Dodržuji postup práce

· Pracuji samostatně

· Při práci s kamarádem dokážu smysluplně spolupracovat

· Volím si vhodné místo pro rozložení materiálu

· Udržuji na místě pořádek

· Materiál a pomůcky vracím srovnané na původní místo

· S materiálem pracuji šetrně a pomůckami opatrně

 

Práce ve skupině

· Dokážu společně s ostatními ve skupině spolupracovat

· Umím respektovat ostatní, umím pomoc nebo o pomoc požádat

· Umím vhodně komunikovat při výměnách názorů se členy skupiny

Vlastní tvorba

· Dodržel jsem zadání – osnovu

· Vymýšlel jsem celé věty

· Věty na sebe plynule navazují

· Použil jsem souvětí

· Použil jsem přímou řeč

· Použil jsem vlastní nápady

· Můj text ostatní zaujal

· Vzpomenu si na různé možnosti řešení

· Zkouším jiná řešení

· Objevuji nové použití pro „staré věci“

Ústní prezentace

· Mluvím v celých větách

· Mluvím zřetelně, přiměřeně hlasitě

· Mluvím spisovně a vhodně

· Prezentaci mám předem promyšlenou a připravenou

· Používám nová slova, termíny, informace

· Dodržuji téma

· Upoutávám posluchače svým projevem

Respektování společných pravidel

· Pravidla dodržuji

· Pravidla dodržuji s obtížemi

· Při oslovení kamaráda přijdu k němu, nepokřikuji na druhé

· Respektuji místo spolužáků

· Konflikty se spolužáky řeším v klidu, neoplácím

· Své věci mám srovnané na lavici, v košíčku a v aktovce

· V penále mám potřebné věci v pořádku

· Včas nosím domluvené úkoly

· Doma procvičuji obtížné učivo, ještě více se zdokonaluji

· Dodržuji pravidla „fair – play“

Chování o přestávkách

· Chodím po třídě v klidu

· Neruším hlasitostí ostatní

· Nedělám druhým to, co jim je nepříjemné

· Dbám na svou bezpečnost

· Své místo opouštím uklizené

· Svačím na ubrousku

· Všechny odpadky odnesu do tříděného odpadu

· Místo na zemi po mně zůstane vždy čisté

· Běhám jen na zahradě a ven se vhodně obléknu

Pracovní činnosti a Výtvarná výchova

· Podle svých schopností naplánuji pracovní postup

· Používám společně dohodnutý ochranný oděv

· Dodržuji zvolený pracovní postup

· Zacházím s jednoduchými pracovními nástroji a netradičním materiálem

· Dodržuji pravidla bezpečnosti a hygieny

· Šetřím materiálem

· Dodržuji pravidla chování a spolupráce

· Udržuji na místě pořádek

· Materiál a pomůcky vracím srovnané na původní místo

· Vytvořím jednoduchý náčrtek

· Chovám se ohleduplně k výtvorům svým i jiných spolužáků

· Hodnotím kvalitu výrobků a přijímám kritiku

Tělesná výchova

· Ovládám a reaguji na jednotlivé povely užívané v hodině

· Používám vhodný cvičební úbor podle druhu činnosti

· Dodržuji pravidla bezpečnosti a hygieny

· Dodržuji pravidla

· Učím se spolupracovat při kolektivních hrách

· Zvládám techniku jednotlivých cviků

· Snažím se správně odhadnout své síly a zručnost

· Chápu rizika přecenění

· Aktivně se zapojuji do výuky

· Přicházím s nápady

· Dodržuji pravidla her a pravidla „fair-play“ a spolupracuji s ostatními

Hudební výchova

· Znám texty písní

· Uvědomuji si nutnost správného dýchání při zpěvu

· Zazpívám podle svých schopností a možností

· Rozeznám lidovou a umělou píseň

· Rozeznám melodii pomalou, rychlou, klesavou a stoupající

· Poznám základní rozdělení hudebních nástrojů

· Vyjmenuji noty základní stupnice c1 – c2 určím jejich polohu v notové osnově

· Umím využít jednoduchých hudebních nástrojů k doprovodu

· Umím rytmicky vyjádřit jednoduchou melodii

 

 

 

  1.   Kritéria pro hodnocení práce ve skupině

 

· aktivně se pustí do svěřeného úkolu

· na práci skupiny se podílí odpovídající měrou

· pracuje s dopomocí, narušuje činnost skupiny

· účastní se skupinových aktivit

· nezapojuje se – nepracuje

 

· úkolu rozumí, zná obsah učiva, dává pozor na zadaný úkol

· potřebuje poradit

· potýká se s neznalostí látky, utíká od tématu

· nepochopil zadaný úkol, neplní úkoly

 

· spolupracuje s ostatními

· pracuje spíše sám

· straní se ostatních

· nezapojuje se do činnosti skupiny

 

· přichází s nápady řešení, přichází s myšlenkami a nápady

· občas navrhne řešení

· sám nepřijde s nápadem, ale plní nápady jiných

· snaží se zapojit ostatní

· zůstává pasivní

 

· jasně a přehledně formuluje myšlenky

· mluví jasně a srozumitelně

· méně srozumitelné odpovědi

· nemá přehled, neformuluje odpovědi

 

· při hodnocení práce ve skupině je přímý, upřímný, vyjadřuje se pozitivním způsobem o členech skupiny

· hodnotí spíše druhé

· není schopen říci vlastní názor

· přijímá kritiku i kritizuje

· není schopen přijmout kritiku

· hodnotí negativně, zaujatě, vyjadřuje se znevažujícím nebo nepřátelským způsobem o členech skupiny

 

· skupina jako celek splnila úkol

· skupina pracovala s drobnými nedostatky

· skupina nepracovala jako celek